Podcast ke Světům za obzorem a nové knihy

svety-za-obzorem_frontNa české verzi stránek sice mnoho novinek od jara nepřibylo, ale to neznamená, že by jich bylo málo… Světům za obzorem se daří a dosavadní recenze v žánrových periodikách i jinde potěšily; co jste na sbírku říkali vy? A pokud jste se k ní ještě nedostali, třeba proto, že často dojíždíte autem a nemůžete si u toho číst (kde jsou ta autonomní auta, když je potřebujeme?), mám tu pro vás drobnou ochutnávku: Autorka, hudebnice a výtvarnice Marie Klepetková vytvořila audioverzi neboli podcast jedné z povídek, Spi sladce, Joe. Tu si nyní můžete poslechnout na webu SoundCloud. Ve třetí minutě se omylem opakuje pár vět, nicméně snad to nebude překážet zážitku z příběhu!

Ostatní povídky si už budete muset přečíst, protože v češtině zatím existují pouze jako psaný text… ale co není, může být. Pokud rádi posloucháte příběhy i v angličtině, dobrou zprávou je, že Étuda pro výjimečnou mysl existuje také jako profesionální anglický podcast na portálu StarShipSofa.

Tím se plynule dostáváme k dalším novinkám, které se týkají fantastiky v angličtině: V právě vydané antologii Shades Within Us mám fantasy povídku odehrávající se v Praze let 1938/39, v novém čísle Mithila Review tematicky podobný, ovšem básnický kousek o Novém německém divadle v Praze, Étuda vyjde jako reprint v magazínu Youth Imagination, a brzy by mi měly vyjít povídky v Analogu, Asimov’s a antologii Broad Knowledge, článek v Clarkesworldu a překlad Ikonoklasmy Hanuše Seinera v F&SF.

novinky-podzim-2018

A ještě jedna vědecko-popularizační: Dnes, tedy v pondělí 17. září od 17:30 přednáším v Národním muzeu (nová budova) na téma „Pluto a ještě dál: Ledové končiny sluneční soustavy“ Také už se nemůžete dočkat novoročního průletu New Horizons kolem 2014 MU69, přezdívaného „Ultima Thule“? První snímek objektu pořízený sondou sice zatím není příliš dechberoucí, ale sonda je ještě poměrně daleko – počkejme si na samotný průlet… a zatím si něco povíme obecněji o této vzdálené oblasti naší soustavy, Kuiperově pásu.

Toť zatím stručně vše, ale brzy se snad stihnu ozvat s dalšími novinkami…

Pozvánka do Světů za obzorem

Za obzorem se skrývají světy, kam lidská noha ještě nevkročila: Věčně zmrzlé trpasličí planety. Bludiště zvířecích myslí a emocí. Virtuální reality. Vjemy překypující krajina lidského čichu ve světě pokročilých technologií. Kolonie na dalekých planetách. Světy, kam se dostaneme, když se zeptáme „co kdyby“… Dnes nás na ně dokáže přenést science fiction – a než se nadějeme, snad i věda a technika.

Všechny tyto i další světy se objeví v mé povídkové sbírce Světy za obzorem od nakladatelství Brokilon, která vyšla 9. dubna. Řada povídek ve Světech vychází česky nebo světově poprvé. A aby to bylo ještě zábavnější, každý příběh doplňuje i můj komentář ke vzniku dané povídky (občas i s referencemi na vědecké články!). Co mají společného slon a zebřička? K čemu mě inspiroval E. A. Poe?

Níže si můžete jako drobnou ochutnávku přečíst ukázku z povídky Jinýma očima (česky vychází poprvé). Srdečně vás také zvu na křest knihy v Galerii NTK (Národní technická knihovna) v pátek 13. 4. od 18:00. Knihu pokřtí spisovatelka Lucie Lukačovičová a krom ní i dalších zajímavých hostů samozřejmě nepřijdete ani o přečtení krátké ukázky a občerstvení!

Mimopražští se pak mohou těšit třeba na autorské čtení a besedu v Liberci (knihkupectví a kavárna Svět Jotunheim) ve středu 18. 4. od 18:30. Hostem večera bude také Karolina Francová.

svety-za-obzorem_front

V jednu chvíli cítím šimrání slunečního větru na své kůži, uklidňující šum kosmických paprsků, chladicí tekutinu proudící mými žilami. Vidím ionizované železo zářící v koroně vzdáleného Slunce a čpavková oblaka vířící na světě pode mnou. Slyším nekonečnou symfonii dat ve svých útrobách. Jak se mé tělo probouzí, zachytím změnu v chuti ventilačního systému. Pohlížím dovnitř vlastního těla a na předaleké hvězdy současně, a pak –

Nebezpečí si všimnu o zlomek sekundy příliš pozdě. Pasažér, který dorazil na palubě včerejší lodi, klidně prochází mými chodbami – a náhle vztáhne ruku k jednomu z mých panelů. Začne vkládat kód, který ihned rozpoznám. Než mohu zareagovat, vloží poslední znak a já už s tím nemohu nic dělat. Mé infopanely i hlásiče jsou mi nedostupné. Oněměla jsem.

Zrádce! Jak znal správnou sekvenci? Někdo z nás mu ji musel prozradit a někdo jiný musel přenastavit mé přístupy…

Přibližujících se lodí si všimnu až později. Blížily se jen setrvačností, až teď jejich motory prudce hoří při brzdění a přezáří chladné hvězdné pozadí.

Tohle je konec, myslím si s podivným klidem, odstřižená od části mých autonomních obvodů. Současně pozoruji vzdálenou čtyřhvězdnou soustavu a zaznamenávám její nepatrné pohyby. Rozkládám na vlnové délky světlo proudící sem skrz tenoučké atmosféry nedosažitelně dalekých světů. Cítím chvění samotného prostoročasu. Čekám, až se příchozí nalodí.

Něco se ale pokazí. Menší sousední stanice a lodi si uvědomily, co se děje. Dojde k frenetické výměně úzkých paprsků; zbraně se rozzáří; vypuká peklo.

Vidím, jak se blíží roj vysoce urychlených projektilů. A najednou jsem zase volná.

Mé reflexy jsou rychlé. Zařvu na poplach. Má bodová obrana ožívá. Připravuji únikové moduly.

Ale ani já nejsem dost rychlá.

Odříznu několik oddílů, abych zmenšila škody, jen milisekundu před dopadem projektilů. Uvnitř ještě byli lidé, ale beztak jsem jim už neměla jak pomoci.

Vypálím ze svých urychlovačů částic a cítím opojný nával bojového vzrušení. Lidé proudí skrz mé útroby, směrováni k úniku. Tok energie v mém těle se změní a vrhne se do zbraňových systémů. S odstupem sleduji své vnitřnosti, zatímco vyhlížím ven, kde se na mě z různých stran řítí několik infra-zářivých bodů.

Jednoho se zbavím. I druhého, třetího…

Prudká bolest tam, kde bývaly mé chladicí panely. Pak další, blíž srdci. Cítím, jak ze mne uniká vzduch, vyprazdňuje mne a zamrzá do překrásných krystalků kolem mého zmrzačeného torza.

Pořád přicházejí.

Zvažuji sebezničení – mí obyvatelé buď unikli, nebo jsou už mrtví – ale v příštím zlomku sekundy mne další zásah odřízne od většiny těla, tentokrát nevratně.

Nevidím. Neslyším. Nevnímám žádné chutě ani pachy. A vše, co cítím na své kůži, je náhle vzdálený, tupý chlad, jako by mé tělo patřilo někomu jinému. Něco se jej dotkne. Je to vůbec má kůže? Zdá se gumová, necitlivá, nesprávná. Stále nic nevidím. Jasně nevnímám nic než bolest: tupou bolest rozlévající se mým náhle smrsknutým a neskutečným tělem. Náhle se k ní připojí ostrá bolest v krku.

Krk. Já mám krk? Mátožně o tom přemítám, zatímco padám do objetí temnoty.

*

Světlo. Ostré. Bolestivé. Bolest všude. Co se stalo?

Kde? Žádná data. Žádné smysly.

Ne, počkat. Špatně. Něco… nepovědomého…

Těžko hledat slova. Paměť. Něco špatně s mou pamětí.

Co se stalo?

*

Otevřu oči.

Své oči… Své oči.

Pode mnou cosi měkkého a ostrého současně. Látka…? Nezvyklý vjem. Zní příšerně.

Něco zašle bílého a sladkého nahoře. Strop…?

Kde?

Měla bych panikařit. Ale jsem klidná, téměř. Léky?

Žena v bílém plášti. Pospíchá ke mně. Klade otázky. Ty voní po koření.

Nerozumím jí.

*

Vzpomínky se vracejí pomalu. Jazyk také.

Uteče možná týden. Konečně už rozumím jejich slovům.

Jsou to lékaři. Pečují o mě. Stěží se dokážu pohnout. Moje mysl už je ale téměř zpět. Stimulací příslušných center mi umožnili se rozpomenout na dávné základy. Ne až tak dávno bych na ně dokázala ukázat a pojmenovat je. Teď si nedokážu vzpomenout.

Co se stalo?

Nic mi o tom neříkají. Vlastně se tomu vyhýbají. Jakmile se dokážu zeptat, mluví o nešťastných událostech, mé záchraně a o tom, jaké pokroky dělám. Jindy zůstávají zticha nebo změní téma.

Vzpomínám si. Zaútočili na mě. Zaživa ze mě kus vyřízli. Většinu ze mě zničili.

Proč?

A proč to nedokončili?

PragoFFest, Future Gate a Sofia Science Festival

Vystoupení na PragoFFestu

Stopařův průvodce obyvatelnými planetami (4. 2., 13:00)

O světech kolem jiných hvězd lidé spekulovali po staletí. Dnes víme, že planetární systémy nejsou vzácností, mnohé ale obsahují planety v těsné blízkosti hvězdy, „superzemě“ či „minineptuny“ či planety na výrazně výstředných drahách. Jak běžné či vzácné tedy mohou být planety podobné Zemi?

Neztraceno v překladu: Česká SF ve světě (4. 2., 17:00)

Jak se překládá česká fantastika do angličtiny a jak probíhá veškeré dění poté, co je překlad dokončen? Jak se české povídky zvládly objevit v předních magazínech jako F&SF, Strange Horizons nebo Tor.com? A co romány – budou? Do besedy se zapojí i známý autor military SF Jan Kotouč.

Future Gate Festival

První dámy české fantastiky (18. 2., 16:00)

Beseda s Vilmou Kadlečkovou, Františkou Vrbenskou, Lucií Lukačovičovou a mou maličkostí.

Café Nobel

Pestrý vesmír exoplanet (přednáška 15. 3., 18:00, Teplice)

Planety ve vesmíru nejsou vzácností – právě naopak! Nacházejí se u nejrůznějších typů hvězd včetně hvězdných pozůstatků jako bílí trpaslíci či neutronové hvězdy. A jejich rozmanitost je překvapivá: horcí Jupiteři, superzemě a minineptuni, excentričtí Jupiteři… Jak se výzkum exoplanet vyvíjí, co o nich zatím doopravdy víme a co nám o nich řeknou nové teleskopy jako TESS či CHEOPS? Kdy a jak budeme moci na planetách jiných hvězd pátrat po životě?

Sofia Science Festival (10. – 13. 5.)

Pravděpodobně budu v Sofii mít popularizační přednášku a besedu, program je v jednání. Festival pořádá British Council, účast je možná díky Českým centrům.

28. listopadu: Velká cesta sluneční soustavou a ještě dál

Zajímá nás, kde v naší soustavě i dál bychom mohli nalézt život? Jaké jsou šance na Marsu, v oblacích Venuše nebo hluboko pod ledovou slupkou Europy? Na to se v cestě napříč sluneční soustavou i krátkém výletu k jiným hvězdám podíváme v úterý 28. listopadu večer v kině Bio Oko. Více zde + lístky zde. Tak vzhůru ke hvězdám!

51_NaMarsu_HD-01

Vychází antologie Ve stínu Říše

Je tomu už něco málo přes rok, co se Boris Hokr a Leoš Kyša rozhodli sestavit antologii fantastiky s tématem nacistů. Jak ostatně editoři píšou i na přebalu, větší záporáky aby člověk pohledal – ale na rozdíl od veškerých Temných pánů či obávaných velitelů kosmických flotil představují zlo reálné. Antologie právě vyšla a její načasování snad ani nemohlo být trefnější (bohužel; člověk by doufal, že dnes nebude potřeba mnoha lidem připomínat, že nacisté jsou špatní, mírně řečeno).

Má povídka „Opona padá, hra skončila“ volně navazuje na „Nesnáze s Wagnerem“ (antologie Bájná stvoření, 2016), odehrává se ovšem o půlstoletí později. Píše se rok 1938 a pražské Nové německé divadlo je zmítáno napětím mezi členy souboru, mezi nimiž jsou čeští, rakouští i říšští Němci – často uprchlíci před nacismem – Češi, německy i česky mluvící Židé; demokraté, komunisté, anarchisté i stoupenci nacismu. Situace je o to horší, když dojde k anšlusu Rakouska – a na divadlo už tak fungující na hranici možností někdo přivolá ducha a snaží se tím vydírat ředitele, aby propustil židovské a komunistické členy souboru, změnil repertoár… Profese vymítačů však dávno vymizela; Gustav Meyrink je už řadu let mrtev; Jiří Karásek je k nedosažení; úkolu divadlo zachránit se tak musí ujmout stárnoucí spisovatel Paul Leppin, stíhaný nemocí i nedávnou smrtí syna. Ať už ale tento boj dopadne jakkoli, divadlo neodvratně směřuje k hořkému konci…

Duchařský příběh je samozřejmě smyšlený, ale figurují v něm skutečné historické postavy: ředitel Paul Eger, který hrdinně držel divadlo nad vodou až do onoho hořkého konce po Mnichově a snažil se pomáhat uprchlíkům z Německa a Rakouska, seč mohl; novinář a autor Max Brod, který Němcům unikl doslova za pět minut dvanáct; Paul Leppin, který bohužel neměl takové štěstí a jehož příběh skončil skutečně hořce; a mnozí členové divadelního souboru. Hrdinství neznamená jen postavit se nepřátelům se zbraní, ale i vzdorovat nátlaku předtím, než boj vůbec začne – a v tomto ohledu skončilo Nové německé divadlo hrdinsky.

S většinou autorů včetně mé maličkosti se potkáte ve středu 13. prosince od 17:00 na autogramiádě v knihkupectví Dobrovský na Václavském náměstí v Praze.

big_ve-stinu-rise-7mE-356874

Česká SF dobývá angloamerický trh

Jedním z nejlepších současných českých povídkářů je pro mě Hanuš Seiner. Pokud ho neznáte, může to být tím, že publikuje až hrozivě vzácně – obvykle to ale stojí za to. Když jsem koncem roku 2013 četla v Mloku jeho vítěznou povídku Hexagramaton, doslova mi vyrazila dech. Škoda, že si ji nemůžou přečíst i čtenáři v jiných jazycích, říkala jsem si. Někdo by ji měl přeložit.

Tehdy jsem ještě netušila, že to o pár let později budu já. Střih do roku 2017: Anglický překlad Hexagramatonu vyjde počátkem května v Tor.com.

Proč se zastavit jen u jediného překladu? Při přípravě své hard SF antologie jsem o napsání povídky požádala i právě Hanuše. Terra nullius se stala titulní povídkou antologie a nedlouho poté jsem se s Hanušem domluvila, že ji také zkusím přeložit.

Výsledek si můžete od pondělka přečíst v magazínu Strange Horizons.

hanus_povidky_ilustrace

Ilustrace Jeffreyho Alana Lova k Hexagramatonu a Sishira Bomakantiho k povídce Terra nullius.

ship-whisperer

Terra nullius není první povídkou ze stejnojmenné antologie, která vyšla anglicky. Můj Zaříkávač lodí se v angličtině objevil v časopisu Asimov’s a v čínském překladu v magazínu ZUI Found.

Na co dalšího se tedy můžeme těšit? Pracuji na překladu ukázek z pár dalších českých povídek od různých autorů – uvidíme, jak se to vyvine. Krom toho se blíží vydání mých prací The Wagner Trouble (v dubnu v časopisu GigaNotoSaurus), To See The Elephant (v květnu v časopisu AnalogÉtude for An Extraordinary Mind (antologie Futuristica II), Aeronauts of Aura (v časopisu Ares Magazine)…

České SF se, zdá se, za hranicemi daří – a ve hře jsou i projekty na překlady do portugalštiny a dalších jazyků, například azerštiny nebo filipínštiny. Nechme se tedy překvapit!

Futuristica-Volume-2-Cover-and-TOC-376x1024

Obálka a obsah antologie Futuristica II (vydává Metasagas Press; grafika od Kanaxa Design). Vyjít by měla koncem května.

 

Nové antologie SF/F a Fénixcon 2016

Antologie Žena se lvem bezmála týden před skončením kampaně dosáhla 100 % na Startovači (ale stále se dá přispívat a kniha získat výhodněji, nemluvě o odměnách pro přispěvatele). Kniha už odchází do tiskárny a na pultech knihkupectví se objeví počátkem prosince. Křest proběhne v sobotu 3. 12. na brněnském Fénixconu. Tam se pokřtí také nová fantasy antologie Bájná stvoření, sestavená Vladem Ríšou.

V Ženě se lvem mám rozšířenou verzi povídky Étuda pro výjimečnou mysl, v mé povídce v Bájných stvořeních se setkáte pro změnu s duchy v opeře…

antologie

V pátek večer na conu také povedu besedu o publikování v zahraničí, v sobotu dopoledne mám přednášku „Planetární ochrana aneb Válka světů jinak“ (k tématu planetární ochrany mi nejspíš v blízké době vyjde popularizační článek, ovšem v angličtině) a v neděli po conu vedu kurz publikování v zahraničí – výjimečně v Brně!

P.S.: Pakliže vás zajímají novinky z Euroconu, najdete je zde (v angličtině).

Týden vědy a techniky & Eurocon 2016

Příští úterý začíná letošní Týden vědy a techniky – událost plná zajímavých přednášek, diskusí, promítání a dalších akcí – a ráda bych v rámci něj všechny zájemce pozvala na své autorské čtení spojené s diskusí o vztahu vědy a science fiction v současné době. Jak mílové kroky moderní vědy ovlivnily žánr SF a je něco, co může SF naopak nabídnout vědě? Jaké sci-fi se dnes stávají skutečností? Akce se koná ve středu 2. října od 17:00 v prostorách Českého centra v Praze.

3. října od 11:30 se pak koná tisková konference o úspěších českých studentů v astronautice. Krátce po jejím zahájení tam promluvím o letošním Mezinárodním astronautickém kongresu, programu ESA Student Sponsorship a popularizaci vědy pomocí astrobiologie. Více o českých studentech na IAC též zde.

Další dvě podnětné události mě čekají krátce nato, ovšem už v Barceloně na letošním Euroconu. V pátek 4. 11. budu moderovat panelovou diskusi o Fermiho paradoxu a v sobotu 5. 11. mám na programu populárně-vědeckou přednášku o Venuši. Více informací najdete v anglické verzi blogpostu.

Budu se těšit na viděnou!

Novinky: The Nightside, kongresy a kurzy psaní

Co přinesl minulý týden a co chystají ty nadcházející, a to především pro vás čtenáře? Byl to jednak zajímavý den na konferenci Evolution of Chemical Complexity (navštívené Českým drahám navzdory… vlakům směr Tanvald se opravdu vyhněte a jeďte raději autobusem), o kterém se pokusím v blízké době napsat více – z mého pohledu především příspěvky Antonína Knížka a Eoghana Reevese si zaslouží pozornost. Na Antonína Knížka se zřejmě budete moci těšit v letním semestru na cyklu přednášek z astrobiologie pro veřejnost!

aaaČtvrtek strávila část osazenstva naší Laboratoře evoluční biologie na Vědecké roadshow ČRo v Liberci, kde jsme dělali odběry a experimentální hry (znáte Pokusné králíky?). Zároveň v ten den za oceánem vyšla SF antologie Alien Artifacts, kde se nachází má povídka The Nightside (čeští čtenáři mohou znát jako Odvrácenou stranu z loňské antologie Capricorn 70). Vydavatelství nedávno odstartovalo crowdfundingovou kampaň na tři další skvěle znějící antologie, podívejte se na ni zde.

Jiný zajímavý crowdfundingový projekt se rozjel u nás, a to Planetární stezka údolím Vltavy. Chcete si vyzkoušet, jak vypadá naše sluneční soustava v realistickém měřítku? Už brzy budete moci, a to až po některé vzdálené trpasličí planety jako Sedna! Součástí jedné z odměn je i má povídka Symfonie prachu a ledu, odehrávající se právě na Sedně, s exkluzivním úvodem a doslovem.

planet-stezka

Včerejší odpoledne se neslo ve znamení autorského čtení na „Zažít Solidaritu jinak“, a tím se dostáváme k budoucím akcím: Ve středu 12. října odpoledne se bude konat kurz Jak úspěšně publikovat v zahraničí (i právě vydaná povídka budiž dokladem, že to rozhodně jde, a to se ještě nemohu podělit o několik dalších žhavých novinek…), o dva týdny později proběhne Kurz psaní povídek. Krátká forma s sebou nese celou řadu specifik oproti delším textům a v mnoha ohledech je obtížnější, ale naučíte se na ní hodně. Přijďte to zkusit!

A nakonec – před oběma kurzy strávím dva týdny v centru ESTEC a na Mezinárodním astronautickém kongresu (IAC), kde budu mít krátký příspěvek o popularizaci vědy prostřednictvím astrobiologie. Zájemci o popularizaci se mohou podívat na prozatímní přehled popularizačních zdrojů souvisejících s průzkumem vesmíru zde. Přehled není kompletní, postupně jej budu rozšiřovat.

Po návratu si určitě připravím přednášku a články o novinkách z IAC, a že jich určitě nebude málo! Hned den po příletu pak zahajuji nový běh přednášky Základy astrobiologie na PřF UK. Za uplynulý rok se objevilo mnoho zajímavých prací rozšiřujících naše poznání, a tak zejména některé přednášky projdou podstatnou proměnou! To je zatím vše a příště se zřejmě ohlásím přímo z IAC…